Bearded Collie si nás získaly svou temperamentní a velmi přátelskou povahou. Naším prvním psem byl Jack Black Vanilka, kterého jsme si pořídili v roce 1993. Po 6 letech k nám přibyl Nat, kterého jsem si dovezla z chovatelské stanice „De Chester“ od pana J. P. Bernardiho z Francie. Po roce mi pan Bernardi nabídl psa druhého, po feně, kvůli které jsem se na jeho chovatelskou stanici obrátila. A tak jsem dlouho neváhala a dojela si pro Odinka. Bohužel po povinném rentgenu obou psů byl zjištěn velký stupeň dysplazie, takže ani jeden nemohl být využit v chovu. Protože oba vypadali opravdu dobře, těšila jsem se jejich výstavními úspěchy. Po našem přestěhování se do domku a zestárnutí obou psů jsme se s manželem rozhodli, že si pořídíme ještě jednoho psa. Narodil se pro nás v německé chovatelské stanici „Philemon“. Tato stanice patří naší přítelkyni Kerstin Selle, které jsem vděčná za to, že nám vybrala právě Harryho. Byl to neposedný ďáblík s velmi přátelskou povahou. Byl velmi šikovný na agilitách i ve výstavním kruhu.
Dlouho jsem čekala na pejska z anglické CHS Breaksea, kde jsem měla vybranou nádhernou fenku jako potenciální matku budoucího miminka a to Breaksea Immortaility. Ale její majitelka stále čekala na poslední CC, aby byla anglickou šampionkou, takže když mi Janička Ježků poslala fotky, kde byl malý William, tak jsem své plány přehodnotila a za 2 týdny pro něj do vytoužené chovatelské stanice letěla a přestala trvat na vybrané mamince. Strávila jsem na ostrově Anglesey nezapomenutelný týden, za který moc děkuji Gill a Alanu Burfittovým a Janičce Ježků, která mi toto setkání zprostředkovala a byla tam s námi.
Bohužel hned po příjezdu mě čekala hrozná rána, zemřel Natík. Delší dobu trpěl záchvaty (měl nádor na mozku) a po mém příletu se dostal do agónie a museli jsme ho nechat uspat. Půl roku po Natíkovi jsme po torzi žaludku pochovali i Odina.
Když v roce 2010 nakryla naše kamarádka Evelyn (německá chovatelská stanice Moonfellow) svou nádhernou fenu (mimochodem, která má stejnou matku jako Harry) v Anglii a já v krycím psovi uviděla velkou podobu Natíka, zamluvila jsem si u ní štěně a dojela si pro Charlese, který mi dělal donedávna jen samou radost.
Pak jsem dlouho hledala, kam bych se obrátila pro další štěně, až to nakonec za mne vyřešila Evelyn, která měla zamluvené miminko u Imke Groenier (chovatelská stanice Braemoor´s), ale nemohla si ho z rodinných důvodů vzít. Takže slovo dalo slovo a my si začátkem roku 2016 jeli do Holanska pro nejpřítulnějšího pejska na celém světě a to Georgíka :)
Ale stále se mi stýskalo po Williamkovi, který nečekaně zemřel, takže jsem se na výstavě Crufts 2020 (kam jsem jela vystavovat George) obrátila opět na chovatelku Williama Gill, která měla náhodou zrovna nakryto a nabídla mi pejska, pokud se tam nějaký vhodný pro mě narodí. V těžké době coronaviru a karantén jednotlivých zemí, kdy se vše měnilo ze dne na den (nemohli jsme nakonec vycestovat do Walesu), takže jsme si velmi složitě předávali Louise na německo - belgických hranicích, s velmi ochotným a vstřícným manželem Gill - Alanem Burfittem. Toto se událo v létě 2020 :)
V pátek 6.5.2022 nám zcela nečekaně na zahradě zemřel odpoledne Charles, který nebyl nikdy nemocný. Bylo mu necelých 12 let a pro naši rodinu to je strašná rána. Bude mi dlouho trvat, než se z toho vzpamatuji......
V současné době tedy máme doma George a Louise a patří mi ta lepší polovina Gwendolínky, která žije s naší celoživotní kamarádkou Hankou na chalupě. Jsem moc ráda, že je tam obě mám. Gwendolínka má v rodokmenu Charlese a Williamka jako dědečky, takže se mnou budou stále v jejích genech.
22.4 - 23.4.2023 jsme se opět trochu rozrostli a to o pohodáře Merlina z velmi dlouho působící italské chovatelské stanice Philabeg, z města nedaleko milánského letiště Malpensa - Cassano Magnago. V kontaktu s chovatelem Severinem Bortoli jsem byla od roku 2020, kdy jsme společně vystavovali v Birminghamu na Crufts (já George) a strávili spolu a švýcarskými páníčky Jacka (tatínka Merlinka) příjemný večer v dobré restauraci. Tam mě Jack okouzlil.